V oblasti je v současnosti zvýšené riziko z:
-         špatné kvality a množství vody, nízkého standardu a nedostatku hygienických zařízení, přelidněnosti v dočasných kempech a obydlích, která zvyšují riziko vzniku průjmových onemocnění (např. samotného průjmu, úplavice) a respiračních onemocnění (např. zánětu plic),
-         záplavy a stojatá voda vytvářejí podmínky pro rozmnožení komárů a nebezpečí nárůstu onemocnění jimi přenášených (malárie a dengue horečka), které jsou v jihovýchodní Asii endemické.

 Pravidelná zdravotní služba

Celkové a úplné informace se stále zjišťují, nejsou dosud uspokojivé. Původní odhady ukazují širokou destrukci. Pravidelná základní služba jako například péče o matku a dítě je narušena v mnoha oblastech. Lidé trpící chronickými onemocněními (cukrovka a kardiovaskulární onemocnění) jsou  vzhledem k omezenému přístupu ke standardní lékařské péči, vystavěny většímu riziku.

Časový horizont vzniku možných onemocnění

Jestliže dodávka vody nebude okamžitě zajištěna, budou lidé přímo ohroženi průjmovým onemocněním již v nejbližších dnech.  Objevení se malárie a dengue horečky bude trvat déle.

Činnost WHO pro minimalizování rizika onemocnění

WHO spolupracuje s národními vládami a dalšími zdravotnickými institucemi (organizace OSN a nevládní organizace) na:

-         celkovém vyhodnocení – WHO pracuje již na místě a provádí plné vyhodnocení situace  veřejného zdraví a potřeb v jednotlivých postižených zemích. Toto ohodnocení znamená několika týdenní vyvíjející se proces, který umožní efektivnější odpověď.
-         Management hromadných obětí – odhaduje se, že je zraněno okolo 200-300 tisíc lidí, WHO musí zajistit, že nemocnice jsou schopny masově řídit zraněné s dostatečnou chirurgickou a lékařskou péčí. Původní hodnocení ukazuje, že mnoho nemocnic a zařízení základní péče jsou narušeny.
-         Prevence – zajištění nepřetržité dodávky bezpečné pitné vody je nejdůležitějším preventivním opatřením, které musí být implementováno z důvodu snížení rizika vypuknutí onemocnění přenášených vodou. Chlor a tablety na úpravu vody jsou efektivními prostředky pro poskytování bezpečné pitné vody a vodních nádrží.

Navíc, WHO spolupracuje s národními vládami na posílení sanitačních zařízení a hygieny, zejména v kempech a dočasných přístřeších.

Speciálně, WHO vyvinulo strategický plán pro zdravotní pohotovost, který se zaměřuje na  5 strategických cílů:

1.      pozorování veřejného zdraví za účelem včasného varování před vznikajícími zdravotními hrozbami a umožnění včasné a odpovídající reakce,
2.      nahrazení ztraceného majetku a infrastruktury,
3.      poskytnutí technických expertíz zdravotním úřadům,
4.      založení koordinovaného úsilí pro účinnou podporu,
5.      zlepšení odhadu zdravotních potřeb.

Priority pro zajištění zdraví těch, kteří přežili:
-         léčení zraněných
-         zajištění čisté vody v dostatečném množství
-         posílení hygienických zařízení
-         zajištění základních lékařských služeb a vyškolených zdravotních pracovníků a jejich snadného přístupu k postiženým obyvatelům. 

Akce WHO

WHO distribuovalo do Sri Lanky, Indonésie a Malediv 33 zdravotních pohotovostních balíčků, které jsou schopny léčit 330 000 lidí v období 3 měsíců. Sledování onemocnění je zvýšeno ve všech postižených zemích. Tím je zajištěna kontrola nad vypuknutím event. epidemie.Ta má být včas diagnostikována a řešena odpovídajícím způsobem. WHO pokračuje v poskytování informací národním orgánům.

Rizika životního prostředí

Kontaminace životního prostředí s sebou nese riziko. Stojatá voda a špatná hygiena jsou vždy velkým rizikem. Navíc hrozí kontaminace území toxickými chemikáliemi, jestliže továrny s toxickými produkty, pesticidní sklady, benzínové pumpy, olejové nádrže a odpadní místa jsou zaplaveny, narušeny či zničeny. Stávají se jak okamžitým zdravotním rizikem, tak i rizikem se středně až dlouhodobými zdravotními následky. Viry a mikroby z mrtvých těl nepředstavují až tak velikou zdravotní hrozbu sami o sobě, jelikož nežijí v mrtvých tělech. Eticky je však důležité, aby ti, co zemřeli, byli řádně a rychle pohřbeni podle místních zvyků.

Postup WHO po případném vypuknutí onemocnění

Jestliže se objeví hromadné onemocnění, bude zajištěn přístup k základním lékům, jakož i infrastruktura pro dodání potřebných léčiv. Mezi priority bude patřit distribuce insekticidně ošetřených lůžkových sítí pro snížení rizika infekčních onemocnění (malárie, dengue horečka).  

WHO v současné době vyčísluje nezbytné finanční prostředky zdravotní pomoci pro zhruba 1-1,5 milionu obyvatel ze 3-5 milionů postižených lidí v dané oblasti. WHO bude potřebovat pracovníky pro komunikaci se správními institucemi v postižených oblastech  a pracovníky se zkušenostmi v řešení krizových situací.

Ze zpráv WHO – leden 2005-01-05

Více: wholocz@who.cz