Činnosti této významné instituce předcházela téměř tříletá jednání, vedená prezidentem Evropské Federace Neurologických Společností profesorem Jesem Olesenem z Dánska a prezidentkou Evropské Federace Neurologických Asociací pacientů Mary Baker z Velké Británie se zástupci Evropského parlamentu.

Iniciativy vyplynuly z poznání, že panuje značný nepoměr mezi významem neurologických a mentálních chorob ve společenském a ekonomickém měřítku na jedné straně a počty neurologů, psychiatrů, lůžek, jakož i rozsahem vzdělávání a výzkumu na straně druhé.  

V kampaních, jakými byly např. „Dekáda mozku“, nebo „Rok mozku“ v některých Evropských státech, se ukázala potřeba interdisciplinární spolupráce a vytváření výzkumných a vzdělávacích sítí. Přestože mentální a některé neurologické choroby se řadí mezi největší zdravotní zátěže současné světové populace, není jim dosud věnována přiměřená pozornost. Podporu myšlence EBC poskytuje farmaceutický průmysl a organizace pojišťoven.  

Kromě Evropské Asociace Federace Neurologických Společností (EFNS), jsou v Evropské Mozkové Radě zastoupeny Federace Evropských Neurovědních Společností (FENS), Evropské Kolegium Neuropsychofarmakologicum (ECNP), Evropská Asociace Neurochirurgických Společností (EANS), Evropská Federace  Farmaceutického  Průmyslu (EFPIA), Všeobecná Pojišťovna Schleswig-Holstein (AOK) a hlavně Evropská Federace Neurologických Asociací (EFNA). Tato poslední sdružuje početné asociace nemocných, postižených  neurologickými chorobami. Takovými jsou např. Alzheimer Europe, Euro-Ataxia, Evropská Asociace Parkinsoniků (EPDA), Evropská Asociace Dystoniků (EDF), Globální aliance ochrany mentálních poruch (GAMIAN), Mezinárodní Centrála Epilepsie (IBE), Mezinárodní Federace Roztroušené Sklerózy (IFMSS), Světová Aliance Bolestí hlavy (WHA) nebo Mezinárodní Asociace Huntingtoniků (IAH).  

S vynikajícím partnerem laických asociací je možno snáze získat přiměřený objemu prostředků a pozornost pro neurovědní výzkum. Organizace laiků byly do poslední doby značně podceňované. V méně vyvinutých státech dosud neexistují. EFNA organizuje mezinárodní konference pro národní zástupce  organizací pacientů, podporuje výzkumné projekty a vede kampaně na podporu nemocných. 

Evropská Mozková Rada si klade za cíl zajišťovat patřičný podíl vzdělávacích programů v neurovědách již na pregraduální úrovni, dále podporovat celoživotní neuropsychiatrické vzdělávání na postgraduální úrovni, dbát na adekvátní podíl prostředků vydávaných na zdravotnictví ve prospěch duševních a nervových chorob a podporovat neurovědní obsah Rámcových programů výzkumů v Evropské Unii.  

Neurodegenerativní choroby, mozkové ikty, bolesti hlavy a chronická bolest, schizofrenie, deprese a drogové návyky jsou nejvážnějšími kategoriemi v oblasti ekonomické i v ohledu osobního utrpení. Psychiatrické choroby podle slov Davida Nutta, profesora psychofarmakologie z Bristolu se dotknou prakticky každého občana EU – buď přímým postižením, které nastává až u 40 % osob, nebo jako člena rodiny starajícího se o svého nemocného.  

Založení Evropské Mozkové Rady  byli přítomni zástupci hlavních neurovědních organizací v celkovém počtu 50 osob a dále zástupci velkých deníků a medií. Člen parlamentu John Bowis v úvodním proslovu  zdůraznil dopady postupně stárnoucí společnosti vyvinutých států na budoucí zdravotní péči a hlavně vyzdvihl roli zdravé duše a nervové soustavy pro uspokojivý život člověka. V následujících projevech Evropského komisaře pro výzkum Philippa Busquina, v příspěvcích prof. Jese Olesena i Mary Baker zazněly statistické údaje o podílu neuropsychiatrických chorob na celkové nemocnosti: nemoci mozku vyžadují téměř 35 % zdravotnických výdajů i ve statistice, která ještě nezahrnuje mozkové mrtvice, mozkové nádory a úrazy. Významný je podíl v ukazatelích ztracených let životní prosperity. Tzv. DALY (Disability Adjusted Life Years – léta života ztracená invaliditou) vznikající při chorobách mozku, tvoří 30 % z podobných let ztracených v rámci veškerých zdravotních poruch.  

Počátek činnosti European Brain Council, jakož i pozdější plenární zasedání zúčastněných organizací v září 2003 přislíbilo další podporu projektu, mimo jiné i na národní úrovni jednotlivých států. Odhodlaná atmosféra centrálního řízení a pochopení ze strany politiků je příslibem pro naplnění uvedeného projektu.