15. 6. 2018
AKCE JIŽ PROBĚHLA
V roce 1990 ukončil studium Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po vědecké aspirantuře se stal odborným asistentem na 1. ústavu lékařské chemie a biochemie 1. LF UK v Praze, v roce 1996 obhájil habilitační práci. Od roku 1999 je přednostou Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN a vedoucím referenční laboratoře MZ ČR pro klinickou biochemii. Doktorem věd se stal v roce 2000 a profesorem lékařské chemie a biochemie byl jmenován v roce 2001. V letech 2000-2003 studoval Pražskou mezinárodní manažerskou školu při VŠE Praha. Od 1. září 2005 je děkanem 1. LF UK v Praze. Jeho hlavní specializací je klinická biochemie, má rovněž atestaci I. stupně z vnitřního lékařství a atestaci z nefrologie. Prof. Zima je hlavním autorem a spoluautorem několika monografií a více než 300 odborných i populárně naučných sdělení. Přednesl více než 200 přednášek v České republice a v zahraničí. Opakovaně byl oceněn Cenou České společnosti klinické biochemie, Cenou České nefrologické společnosti - Klubu mladých nefrologů a za monografii Laboratorní diagnostika získal spolu s autorským kolektivem Cenu předsednictva ČLS JEP za rok 2002. Je členem Akademického sněmu AV ČR, předsedou Vědecké rady Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, členem České lékařské akademie a dalších vědeckých a odborných společností (Čs. společnost pro biochemii a molekulární biologii, vědecký sekretář od r. 1997, European Society for Biomedical Research of Alcoholism - Member of Board of Directors od r. 1999, Čs. společnost klinické biochemie, International Society of Nephrology, American Association for Clinical Chemistry).
- Pane profesore, funkci děkana 1. lékařské fakulty UK jste převzal před několika měsíci. Dal jste si nějaké předsevzetí, co byste chtěl jako děkan dokázat?
V následujícím období čeká fakultu řada důležitých změn, které si vyžádají hodně úsilí. Za nejdůležitější považuji:
- přechod na volnější strukturu výuky ? rozdělení učiva do etap;
- zavádění nových forem výuky (e-learning), zlepšení podmínek pro praktické zubní lékařství;
- akreditaci oborů kvalifikačního vzdělávání ve zdravotnictví;
- rozšíření multidisciplinární spolupráce s cílem získat pro fakultu zdroje z mezinárodních projektů;
- rekonstrukci objektů fakulty;
- úzkou spolupráci s VFN.
Chci realizovat svoji představu fakulty jako špičkového pracoviště s přátelským prostředím mezi akademickými pracovníky a studenty, otevřeného diskusi a podnětům na počátku nového tisíciletí.
- Když mluvíme o fakultě, napadá mě otázka související s výukou farmakologie na lékařských fakultách. Je zřejmé, že tento předmět, vnímaný studenty často jako nutné teoretické zlo, je pro klinickou praxi velmi významný. Vždyť v 98 % končí návštěva lékaře předepsáním či doporučením nějakého léčiva. Myslíte si, že výuka farmakologie na fakultě odpovídá potřebám klinické praxe?
Výuka farmakologie není jen samotný obor farmakologie, ale prolíná všemi klinickými obory, kde by se studenti měli seznamovat s moderními léčebnými postupy vycházejícími z medicíny založené na důkazech (evidence based medicine). Rozsah předmětu farmakologie mi připadá dostatečný. V současné době zavádíme do výuky e-learning ? ve výuce farmakologie se může uplatnit počítačové simulování interakcí léků a jejich kinetiky, na němž si studenti mohou vyzkoušet, k čemu polypragmazie nebo špatné dávkování může vést.
- Co by podle vašeho názoru přispělo k tomu, aby byly léky pacientům předepisovány správně a účelně? Trápí nás totiž stále více oblast lékových interakcí, tj. oblast, která například zdravotnictví USA přináší ročně škodu přibližně 20 miliard dolarů. V rámci všudypřítomné polypragmazie zřejmě nelze lékovým interakcím úplně zabránit. Upřímně řečeno, toto ani není v silách žádného lékaře. Myslíte, že by farmaceut mohl ? jako konzultant lékaře v problematice léčiv ? na tomto poli pomoci?
Problematika lékových interakcí zde byla i v minulosti, avšak se zvýšenou nabídkou léků a volně prodejných přípravků na trhu její význam stoupá. Základní vazbou zde musí být důvěra mezi pacientem a lékařem, který by měl znát léky, jež pacient užívá. Komunikace mezi lékaři a farmaceuty má své místo nejen z hlediska polypragmazie a lékových interakcí. Některé informace mohou získat lékaři i pomocí expertních počítačových programů. Ovšem pokud pacient navštíví několik lékařů, aniž by je vzájemně informoval, pak se i tato komunikace míjí účinkem.
- Vaší medicínskou specializací je obor biochemie. Jde o dynamicky se rozvíjející disciplínu, která představuje mimořádně důležitou součást stanovení diagnózy a terapie různých chorob. Můžete jmenovat nějaký významný počin, studii či novou technologii z poslední doby?
Laboratorní diagnostika je velmi dynamicky se rozvíjející obor a přibližně 70 % medicínských rozhodnutí je učiněno na základě laboratorního vyšetření. Uvedu některé příklady ? diabes mellitus, hyperlipidémie, diagnostika infarktu myokardu. Z nových postupů je to především rozvoj molekulárně-biologických metod při diagnostice infekčních a nádorových onemocnění, vyšetřování cytochromu P-450 pomocí sytému Affimetrix-Roche genetickými čipy, rozvoj proteomiky.
- Co byste chtěl vzkázat studentům i mladým lékařům ? dnes již jako reprezentant akademické obce?
Kolegům studentům a mladým lékařům bych rád vzkázal, aby nespoléhali jen na moderní technologie, ale vyslechli pacienta a věnovali se mu, protože lidské slovo bývá často velmi účinným lékem.
- Na závěr roku se vždy bilancuje. Kdybyste měl vypočítat úspěchy a neúspěchy, jak potom vypadá vaše bilance roku starého a plán na rok 2006?
Uplynulý rok bilancuji jako úspěšný. Dostal jsem důvěru akademické obce vést naši fakultu v dalších letech. Na ústavu jsme jako první ve střední a východní Evropě zavedli genetické testování cytochromu P-450 systémem Affimetrix-Roche. Bohužel se zatím nepodařilo obnovit fasádu budovy našeho ústavu ? tak snad letos. Mým předsevzetím pro tento rok je, aby se naše fakulta úspěšně rozvíjela a aby byla zahájena rekonstrukce budovy děkanátu a budovy U Nemocnice 4.
Děkuji za rozhovor.
