Příčina Bechtěrevovy nemoci

Příčina této nemoci je stále lehce zahalena tajemstvím. Výzkum jejího původu ale stále pokračuje a přinesl řadu nových poznatků. Začátkem sedmdesátých let byl nalezen úzký vztah mezi výskytem Bechtěrevovy nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou „značky“ na povrchu buněk, podle kterých náš imunitní systém rozeznává vlastní buňky od „vetřelců“. Antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 procent obyvatel České republiky a u 90 procent bechtěreviků. Zjišťuje se pomocí odběru krve u nemocných. U osob s tímto antigenem je pravděpodobnost onemocnění až 300krát vyšší oproti těm, které antigen nemají. Ale aby to nebylo tak jednoduché: samotná přítomnost antigenu neznamená, že onemocníte, jedná se pouze o zvýšené riziko.

Mechanismus onemocnění – teorie zkřížené reakce

Představte si, že Vaše tělo napadne bakterie, jejíž značky na povrchu jsou velmi podobné antigenu HLA-B27. Obranný systém vyhodnotí bakterii jako nepřátelskou, zaútočí na ni pomocí protilátek a zničí ji. Tím se však tělo seznámí se značkou podobnou antigenu HLA-B27, a začíná tak útočit na buňky tělu vlastní, které tuto značku vystavují. Důsledkem je celková zánětlivá reakce, kde se z obránce stává útočník a z domorodce nežádoucí vetřelec. V pokročilém stadiu nemoci se postupně vyrovnávají zakřivení páteře. Ubývá vazivové složky páteře a celý sloupec obratlů se postupně stává neohebným. Pro tento stav se vžilo označení „bambusová páteř“.

Jaké jsou příznaky nemoci?

Bechtěrevova nemoc postihuje ve velké většině muže ve věku 15 až 30 let. Příznaky nemoci přicházejí tak, jak se nemoc vyvíjí, pomalu a postupně. Jedním
z  nejtypičtějších příznaků Bechtěrevovy nemoci je bolest. Počáteční bolesti se projevují hlavně v oblasti bederní páteře, ale nevystřelují do dolních končetin. Vycházejí z křížovopánevních kloubů. Pacient pociťuje největší bolesti po ránu, než vstane z lůžka a trochu si zacvičí. Po malé rozcvičce bolesti ustoupí. Příznaky se postupem času dále rozvíjejí a trvají déle než tři měsíce, většinou několik let. Bolesti ale může pacient pociťovat i v oblasti hrudníku, zvláště při prohloubeném dýchání. Tyto bolesti nemají nic společného se srdcem nebo plícemi, ale s klouby mezi žebry a páteří. Bolesti neudeří náhle, za dne na den. Většinou se stupňují během týdnů až měsíců, pak zase ustoupí a pacientovi se uleví.

Příčinou nemoci je zánět, který se hlásí také svými typickými příznaky. Proto na začátku nového onemocnění nebo v jeho průběhu může pacient pociťovat příznaky typické pro zánět, které jsou podobné chřipce – schvácenost, teplota, častá únava
a noční pocení. Přetrvávající zánět se může projevit také například srdečními onemocněními, bolestmi kloubů nebo zánětlivým postižením oční duhovky (iridocyklitidou). Postižené oko bolí a bělmo zčervená. Pokud pacient svoji nemoc neléčí, choroba může končit mutilujícím ztuhnutím páteře (ankylózou).

Jak se nemoc rozvíjí, i hybnost páteře se v dalších fázích zhoršuje. Začíná to zpravidla tak, že si pacient nedokáže dosáhnout rukama v předklonu na zem. Porucha hybnosti zasahuje i velké kyčelní klouby. Právě tyto změny obtěžují často více než bolesti páteře. Omezují pacienta i při obyčejné chůzi, natož při i jen nenáročném sportu. Pokud změny pokročí, řeší se operativní náhradou kyčelního kloubu umělým implantátem. Ale u páteře se jedná spíše o úpravy nevhodného zakřivení nebo odstranění problematických osteofytů (výrůstků na páteři). Velmi nebezpečné jsou u bechtěreviků zlomeniny. Ztuhlá páteř je k úrazům daleko více citlivá než páteř ohebná.

Když cvičení už nepomáhá

Důležitou součástí života každého bechtěrevika je pravidelný pohyb. Doporučuje se nejen každodenní ranní rozcvička, která protáhne po noci ztuhlé klouby, ale také pravidelná rehabilitace a lázeňské pohyby. Přínosné je také cvičení ve vodě. Pacient by neměl zapomínat ani na rekreační sport jako je košíková, volejbal nebo jízda na kole.

V určité fázi nemoci mohou problémy s nemocí začít omezovat i v běžném denní životě. Masáže, cvičení, plavání, změna lůžka a sezení už přestávají stačit. Je čas k další návštěvě lékaře. Ten doporučí specialistu, nejčastěji revmatologa. Ani specialista nemusí diagnózu hned zpočátku jednoznačně určit. K tomu je zapotřebí provést řadu nezbytných doplňujících vyšetření. Spolupráce se specialistou je přitom dlouhodobá. Pacient dochází na pravidelné kontroly a léčba je následně upravována podle výsledků a osobních potřeb nemocného.

Léky: do popředí se dostává biologická léčba

Bechtěrevova nemoc v sobě nese stigma nevyléčitelnosti. Když se pacienti tuto diagnózu dozví, často se dalšího života s nemocí obávají. Současný stav medicíny sice neumožňuje plné vyléčení Bechtěrevovy nemoci, ale díky moderní léčbě
a pravidelným cvičením však dnes pacient může vést plnohodnotný život.

Téměř 90 % všech bechtěreviků užívá pravidelně léky, které ulevují od bolestí
a usnadňují život s nemocí. V počátcích či lehčích stádiích choroby se jako vhodné řešení k potlačení zánětu a bolestí osvědčilo podávat nesteroidní antirevmatika. Bohužel tyto léky mají řadu nežádoucích účinků: změny na žaludeční sliznici, náchylnost k žaludečním vředům, krvácení do zažívacího traktu. Proto byly pro tlumení bolesti revmatiků a bechtěreviků vyvinuty i modernější léky, které se nazývají koxiby. I tyto však při dlouhodobějším užívání vykazují nežádoucí účinky. Všechna nesteroidní antirevmatika mohou mít negativní účinky na kardiovaskulární systém – zvláště u starších pacientů a u těch, kteří trpí kardiovaskulárními potížemi. Mnohým pacientům však dokáží zlepšit kvalitu života oproti starším nesteroidním antirevmatikům. V každém případě ale nemají nesteroidní antirevmatika vliv na vlastní příčinu nemoci. Je velmi důležité, aby si pacienti uvědomili, že ač si mohou řadu z těchto léků volně zakoupit v lékárně, neměli by je užívat či dokonce kombinovat bez konzultace se svým lékařem. Ten totiž nejlépe vyhodnotí všechny přínosy a rizika, které léčba může mít.

V pokročilejších stadiích nemoci, kdy nesteroidní antirevmatika přestávají stačit, je nutné podávat léky potlačující nepřiměřenou imunitní reakci (např. methotrexát). Tyto preparáty jsou účinné jen u periferní formy nemoci, ne při postižení páteře. Jako přelomová se v poslední době jeví biologická léčba. Jedná se o cílenou terapii, která ovlivňuje biologickou odpověď organismu. Biologická léčba výrazně tlumí zánětlivou odpověď a má velmi rychlý nástup účinku (často se jedná o pouhých několik dní). Blokuje změny ve struktuře periferních kloubů a páteře. Tak zpomaluje nebo dokonce zastavuje postup onemocnění zjistitelný rentgenovým vyšetřením. V České republice jsou nyní na trhu dva typy biologické léčby (účinné látky etanercept a infliximab).

Obě látky spadají do skupiny TNF alfa blokátorů. Molekula TNF alfa (tumor nekrotizující faktor alfa) je klíčovou pro vznik kloubních zánětů. Ve zvýšené koncentraci nacházíme TNF alfa právě v membránách a tekutinách kloubů postižených artritidou. Kromě prozánětlivých účinků plní TNF alfa samozřejmě ještě fyziologické (tělu normální) funkce při řízení odpovědi imunitního systému a přispívá také k potlačení některých autoimunitních procesů a zhoubných nádorových onemocnění. Biologická léčba je založena na cíleném zásahu proti buňkám imunitního systému a proti některým cytokinům, především TNF alfa.

Biologická léčba, tedy cílená terapie léky ovlivňujícími biologickou odpověď organismu, pronikla do rutinní klinické praxe před několika lety a má za sebou asi dvanáctileté období klinického testování. Nová léčiva byla připravena na základě znalostí o zásadním podílu TNF alfa na vzniku revmatických onemocnění s cílem zablokovat účinek tohoto cytokinu.

Bohužel je tato moderní léčba v ČR dostupná jen omezenému počtu pacientů. Všeobecná zdravotní pojišťovna pro letošní rok vyčlenila finanční prostředky, které zajistí léčbu pro 40 bechtěreviků. K dalším potřebným pacientům, kterých je více, by se léčba snad měla dostat v příštím období. Biologická léčba navíc patří mezi velice sledované oblasti, kde lze její úspěšnost zaznamenávat průběžně. ČR patří mezi jednu z mála zemí, kde je zavedena databáze pacientů podstupujících biologickou léčbu. Ta je každé tři měsíce aktualizována a vyhodnocována. Garantem je Česká revmatologická společnost. Lékařům i zdravotníkům databáze umožňuje průběžně hodnotit lékařskou i ekonomickou úspěšnost léčby.

Nedílnou a pravidelnou součástí léčby zůstává u bechtěreviků rehabilitační cvičení. Lékař pacienta poučí o vhodných pohybových aktivitách, které zpevňují svaly okolo páteře. Důležitý je nácvik dechového cvičení a udržování obratnosti. Rehabilitace probíhá většinou jednou týdně. Bechtěrevik by měl každý den doma provádět předepsanou sestavu cviků. Cvičit by měl každý den do půl hodiny. Myslet je třeba také na vhodné místo k sezení a ke spaní. Během spánku je nutné myslet na neustálé tuhnutí páteře, které nesmí pacienta zakonzervovat v tísnící a nebezpečné poloze. Bechtěrevikům hodně pomáhá cvičení ve vodě, které vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.

Pacienti v tom nemusí být sami

S Bechtěrevovou nemocí nemusíte být sami. Velkou pomoc představují různá sdružení lidí, kteří trpí stejnou nemocí, kluby bechtěreviků. Tyto kluby se věnují problematice nemoci, ale též se zaměřují na pomoc při řešení individuálních problémů pacientů. Poskytují pomoc, zprostředkují právní poradnu, organizují rekondiční pobyty. Nejznámější je celostátní Klub bechtěreviků, který má více než
2 000 členů.  Bechtěrevikům v ČR tento klub úspěšně pomáhá už 15 let. Podle pacientů i lékařů by takto měly fungovat všechny pacientské organizace.
K pravidelným činnostem klubu patří vydávání čtvrtletníku Bechtěrevik, který je zdrojem informací a novinek o nemoci i životě pacientů s ní. Členem klubu se může stát jak sám bechtěrevik, tak i jeho rodinní příslušníci. Pomoc těchto organizací není alternativou k odborné léčbě. Kluby spíše poskytují podporu v oblastech, kam odborná lékařská pomoc nesahá.

Klub běchtěreviků zveřejnil také velmi zajímavý průzkum, který zjišťoval úroveň kvality života lidí s tímto onemocněním. Ze získaných údajů vyplývá, že převážná většina (80 %) českých bechtěreviků je s kvalitou svého života spokojena. Připouští však, že některé aspekty a oblasti života by si přála vylepšit. Podrobnější výsledky průzkumu si lze vyžádat v Klubu bechtěreviků, dále jsou umístěny na adrese www.klub-bechtereviku.com.

Pro další informace kontaktujte:
Markéta Ostřížková, AMI Communications
Tel. 234 124 112
E-mail: marketa.ostrizkova@amic.cz
Tiskové středisko: www.amic.cz/press