30.3.2009
Strategie léčby osteoartrózy je tématem v posledních letech hojně diskutovaným odbornými společnostmi na mezinárodní úrovni. Novým terapeutickým cílem u tohoto onemocnění je zastavení nebo alespoň zpomalení jeho morfologické progrese, přičemž mezinárodně uznávaní odborníci apelují na průkaz přínosu zpomalení progrese pro běžnou klinickou praxi. Jednou z možností, jak posoudit dopad zpomalené progrese osteoartrózy, je hodnocení doby do nutnosti chirurgické léčby (kloubní náhrady), která je většinou odborníků považována obecně za postup indikovaný právě při selhání konzervativní léčby.
V devadesátých letech minulého století provedli belgičtí a čeští revmatologové dvě tříleté randomizované, placebem kontrolované studie, které poprvé v historii prokázaly symptomatický i strukturální účinek – zpomalení morfologické progrese osteoartrózy dlouhodobou léčbou glukosamin sulfátem v dávce 1 500 mg denně oproti placebu. V těchto studiích, které byly obdobně uspořádány i hodnoceny, bylo léčeno a sledováno celkem 414 pacientů.
V předkládané studii byli pacienti z předchozích studií znovu osloveni a vyšetřeni po 5 letech od ukončení studijní léčby. Z celkového počtu 414 původně randomizovaných pacientů byla polovina léčena glukosamin sulfátem a polovina dostávala placebo. Dlouhodobě (alespoň 12 měsíců) bylo léčeno 168 pacientů ze skupiny placeba a 172 ze skupiny glukosamin sulfátu. Z původního počtu se podařilo dohledat údaje převážné většiny pacientů ze skupiny placeba (n = 131) i ze skupiny, v níž byl podáván glukosamin sulfát (n = 144). Průměrný interval od ukončení studie byl u obou skupin srovnatelný (u placeba 63 měsíců, u glukosamin sulfátu 62 měsíců).
Ve skupině placeba podstoupilo chirurgickou léčbu (totální kloubní náhradu) celkem 19 nemocných (14,5 %), zatímco u pacientů, léčených glukosamin sulfátem to bylo jen 9 (6,3 %). Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný (p = 0,024). Relativní riziko operace při terapii glukosamin sulfátem v porovnání s podáváním placeba bylo stanoveno na 0,43. Rozhodujícím prediktivním parametrem pro operaci bylo významné RTG zúžení kloubní štěrbiny o více než 5 mm během tří let studie. Ve studii Pavelky a spol. byla takto definovaná významná rentgenová progrese zjištěna celkem u 15 pacientů, z nichž implantaci endoprotézy podstoupili čtyři (26,7 %). Ze zbývajících 118 pacientů bez progrese bylo operováno jen 9 nemocných (7,6 %). Relativní riziko operace při významném zúžení kloubní štěrbiny (> 0,5mm/3 roky) bylo v této analýze 3,50; rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný (p = 0,019).
Autoři dále vypočetli u pacientů z belgické studie náklady na zdravotní péči za posledních 12 měsíců. Průměrné náklady byly významně vyšší u skupiny placeba oproti skupině léčené ve studii glukosamin sulfátem (605 € vs 292 €; p = 0,024).
Výsledky této studie svědčí pro schopnost glukosamin sulfátu zabránit morfologické progresi osteoartrózy, a zlepšit tak prognózu nemocných, oddálit nutnost chirurgického výkonu a snížit náklady na zdravotní péči spojenou s osteoartrózou. Výsledky je však třeba interpretovat s vědomím, že studie nebyla prospektivní, a léčba tedy nebyla během hodnocených pěti let standardizována. Část nemocných tak byla léčena dále glukosamin sulfátem nebo jiným SYSADOA, popřípadě užívala dietní doplňky s obsahem těchto látek. Můžeme však předpokládat, že rozdíly v léčbě nebyly příliš významné, neboť většina pacientů byla během tříleté studie i dalších let sledována a léčena na témže pracovišti.
Literatura
Bruyere O, Pavelka K, Rovati LC, et al. Total joint replacement after glucosamine sulphate treatment in knee osteoarthritis: results of a mean 8-year observation of patients from two previous 3-year, randomised, placebo-controlled trials. Osteoarthritis Cartilage 2008;16(2):254–260.
