25.11.2002 Výskyt deprese se stále zvyšuje a počet pacientů s depresivními poruchami narůstá. Depresivní poruchy představují proto lékařský i společenský problém.
Dysthymie je chronická forma deprese, jejíž příznaky trvají minimálně dva roky, ale nejsou tak závažné jako při těžké depresi. Příznaky jsou dlouhodobé, a i když člověka nevyřazují ze života tolik jako těžká deprese, mohou postiženému bránit v dobrém výkonu běžných činností nebo v tom, aby se cítil dobře. Pacienti trpící lehkou depresí mají méně než pět příznaků deprese, neprodělali nikdy těžkou depresi a jejich příznaky netrvají déle než dva roky. Nemocní mohou mít období, kdy se cítí dobře (tyto přestávky netrvají déle než 2 měsíce), ale po většinu času jsou unaveni a depresivní. Mezi klinické příznaky dysthymie patří dlouhodobé příznaky deprese: pocity smutku a neschopnost se radovat, hloubání v minulosti a pocity provinění, nízká energie a letargie, nízké sebehodnocení, identifikace potíží jako součásti sama sebe a další. Pro stanovení diagnózy by příznaky měly přetrvávat alespoň 2 roky.
Amisulprid je psychofarmakum, které ve vyšších dávkách účinkuje antipsychoticky, zatímco v nízkých dávkách zmírňuje primární negativní a depresivní příznaky. Byla prokázána jeho účinnost v léčbě akutních exacerbací (pozitivních i negativních příznaků) i v udržovací terapii u pacientů s chronickou schizofrenií. Opakované studie u pacientů s dysthymií prokázaly účinnost amisulpridu v léčbě této poruchy, jež byla srovnatelná s účinností tricyklických antidepresiv a antidepresiv ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI - citalopram, fluoxetin, sertratin, paroxetin).
Přípravek Deniban (Sanofi-Synthelabo) obsahuje amisulprid v dávce 50 mg/1 tableta a je určen právě k léčbě dysthymie.

Charakteristika

Amisulprid je selektivní blokátor dopaminových receptorů D2 a D3. Amisulprid má sedmkrát vyšší afinitu k subtypu receptoru D3, a proto v malých dávkách usnadňuje dopaminergní transmisi potlačením inhibiční regulační funkce dopaminových autoreceptorů jejich blokováním (dochází tedy ke zvýšené syntéze a uvolňování dopaminu), a tím potlačuje depresivní poruchu.
In vivo se amisulprid váže silněji k presynaptickým než postsynaptickým receptorům D2/D3, což vysvětluje jeho dvojí účinek závislý na dávce. Nízké dávky 50 - 300 mg působí především presynapticky, čímž zvyšují dopaminergní transmisi, a tak pravděpodobně vedou ke zmírnění příznaků deprese, anhedonie a negativních příznaků schizofrenie. Vyšší dávky (600 - 1 200 mg) vedou zároveň k blokádě postsynaptických receptorů D2/D3 v limbickém systému, a tím pravděpodobně působí antipsychoticky. Blokáda postsynaptických receptorů D2 je u člověka v širokém dávkovém rozmezí vyšší v temporální kůře než ve striatu. Amisulprid vykazuje však bohužel také afinitu k dopaminovým receptorům D2/D3 v tuberoinfundibulární oblasti, což vede k některým nežádoucím endokrinním účinkům. Amisulprid nemá farmakologicky relevantní afinitu k dopaminovým receptorům D1, D4, D5 ani k serotoninovým, alfa-adrenergním, histaminovým a cholinergním receptorům. Na antipsychotickém působení se může podílet také vazba ke GABA-receptoru.

Farmakokinetické vlastnosti

Amisulprid dosahuje dvou absorpčních vrcholů. První se objevuje za 1 hodinu po perorálním podání, druhý (vyšší) pak mezi 3. a 4. hodinou po podání. Distribuční objem je 5,8 l/kg. Vazba na bílkoviny je nízká (17 %), což snižuje možnost lékových interakcí. Amisulprid je slabě metabolizován v játrech (deetylace a oxidace) na dva neaktivní metabolity (kolem 4 % z celkové dávky) a je převážně eliminován ledvinami v nezměněné podobě. Biologický poločas eliminace je asi 12 hodin. Amisulprid neovlivňuje aktivitu izoenzymů cytochromu P-450, a spolu s nízkou vazbou na plazmatické bílkoviny tak vykazuje nízký potenciál ke vzniku farmakokinetických interakcí.

Indikace

Deniban je indikován k léčbě dysthymie. Toto onemocnění je charakterizováno chronickou depresivní náladou s nedostatkem energie nebo s únavou, sníženým sebehodnocením, špatnou koncentrací nebo obtížemi při rozhodování, pocity beznaděje nebo poruchami chuti a spánku.

Klinické zkušenosti

Při vyhodnocení randomizovaných klinických studií, v nichž byla srovnávána účinnost léčby dysthymie a deprese amisulpridem, placebem (Lima, Moncrieff, 2000) a dalšími antidepresivy (viloxazin - Leon, 1994; imipramin - Lecrubier a spol., 1997; fluoxetin - Smeraldi, 1998; amineptin - Boyer a spol., 1999; amitriptyllin - Ravizza, 1999; sertralin - Amore, Jori, 2001; paroxetin - Cassano a spol., 2002), byla prokázána jeho terapeutická účinnost s rychlým nástupem účinku a malým výskytem nežádoucích účinků.
Amisulprid byl zkoušen u pacientů s dysthymií, kde bylo dávkou 50 mg denně dosahováno lepších výsledků ve srovnání s tříměsíční i šestiměsíční aplikací placeba a srovnatelného účinku jako tříměsíční léčbou 20 mg fluoxetinu, 200 mg amineptinu, 50 - 100 mg sertralinu, šestiměsíční léčbou 100 mg imipraminu či šestiměsíční léčbou 25 - 75 mg amitriptylinu. Ve studii se sertralinem byl nástup účinku amisulpridu rychlejší - ve 4. týdnu byl úspěšnější než sertratin.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

Amisulprid je dobře snášen ve vysokých (400 - 800 mg) i nižších dávkách (50 - 300 mg). Nejčastějšími nežádoucími účinky (5 - 15 %) jsou nespavost, úzkost, podrážděnost, zvýšení tělesné hmotnosti, extrapyramidový syndrom a endokrinní nežádoucí účinky. Dále se mohou vyskytnout bolesti hlavy, zácpa, ospalost, dyskineze, závratě, zvracení. Endokrinní nežádoucí účinky vznikají především kvůli dopaminové blokádě tuberoinfundibulárního systému, která vede k hyperprolaktinémii. Endokrinní nežádoucí účinky byly zaznamenány u 6 - 10 % pacientů léčených amisulpridem.
Podání amisulpridu je kontraindikováno při přecitlivělosti na účinnou látku, u prolaktin-dependentního nádorového onemocnění (např. karcinomu prsu), feochromocytomu, v období těhotenství a kojení, rovněž v kombinaci s léčivy, která mohou způsobit arytmie typu torsades de pointes.

Dávkování a způsob podávání

V indikaci dysthymie se amisulprid doporučuje podávat v dávce 50 mg 1x denně (antidepresivní účinnost byla pozorována při dávkách 25 - 50 mg denně).
U starších nemocných vzhledem k možnému riziku hypotenze nebo sedace je třeba Deniban podávat se zvláštní opatrností, u dětí a mladistvých do 18 let je podání kontraindikováno. Při ledvinné nedostatečnosti (clearance kreatininu <60 ml/min) je třeba dávku snížit na polovinu, při jaterní nedostatečnosti není třeba dávkování upravovat (amisulprid se v játrech téměř nemetabolizuje).


Poznámka: Statut přípravku: léčivý přípravek, je vázán na lékařský předpis.
Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: viz Číselník VZP.
Profil přípravku zpracován kolektivem autorů vedeným profesorem MUDr. Janem Švihovcem, DrSc., s využitím odborné literatury a SPC dle poslední revize.