10.10.2008
Sartany (inhibitory receptorů AT1 pro angiotensin II) mají již své pevné místo v léčbě hypertenze. Nová studie autorů z Boston University School of Medicine se zabývala neuroprotektivními vlastnostmi těchto léčiv. Ve studii autoři zkoumali, zda užívání sartanů může ovlivnit rozvoj Alzheimerovy choroby.
Výsledky studie byly předneseny na mezinárodní konferenci o Alzheimerově chorobě v Chicagu (International Conference on Alzheimer's Disease – ICAD 2008). Ve studii byly porovnávány účinky sartanů s jinými antihypertenzivy, včetně inhibitoru angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE). Autoři vycházeli z mechanismů účinku antihypertenziv - především rozdílu mezi mechanismem účinku léčiv zasahujících do metabolismu angiotenzinu. Angiotenzin II se v organismu váže nejméně na dva typy receptorů – AT1 a AT2. Inhibitory ACE snižují hladinu angiotenzinu II v plazmě a následkem toho je nižší signalizace prostřednictvím obou typů receptorů (AT1 a AT2), zatímco sartany inhibují signalizaci pouze prostřednictvím receptoru AT1. Laboratorní studie naznačily, že receptor AT2 má neuroprotektivní roli a nové klinické studie ukázaly, že sartany významně snižují poškození CNS u pacientů po cévní mozkové příhodě. Autoři nové studie vycházeli z předpokladu, že právě fakt, že sartany působí selektivně na receptor AT1 a neomezují signalizaci prostřednictvím receptoru AT2, by mohl být jedním z faktorů jejich neuroprotektivního působení a položili si otázku, zda užívání sartanů může chránit mozkovou tkáň před vznikem Alzheimerovy choroby. Autoři této retrospektivní studie hodnotili údaje z obsáhlé databáze pacientů (Decision Support System Database of the US Department of Health System Veterans Affairs), léčených pro hypertenzi v období 2002 - 2006. Pacienti byli rozčleněni na skupinu léčenou některým ze sartanů, skupinu léčenou inhibitorem ACE (lisinoprilem) a skupinu léčenou některým z jiných antihypertenziv. Do studie byli vybráni pacienti od věku 65 let. Celkem byly do studie zařazeny téměř 3 miliony pacientů, 98 % z nich byli muži. Přibližně 200 000 pacientům byl podáván některý lék ze skupiny sartanů (candesartan, irbesartan, losartan, telmisartan, valsartan), 800 000 osob užívalo lisinopril, zbytek pacientů užíval jiná antihypertenziva. V průběhu 4 let se rozvinula u části pacientů ve všech skupinách Alzheimerova nemoc či demence jiného typu; výskyt byl nejnižší u pacientů, užívajících sartany. Poté, co byl vzat v úvahu vliv dalších chorob a údaje korigovány vzhledem ke komorbiditám, například diabetu a CMP, se ukázalo, že pacienti, kteří užívali sartany, měli o 26% nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby, než ti, kteří užívali lisinopril a o 38 % nižší riziko než ti, kteří byli léčeni jiným antihypertenzivem. (P < 0,001 pro obě uvedená srovnání). Riziko vzniku demence bylo u pacientů, užívajících sartany o 22% nižší než u těch, kteří byli léčeni lisinoprilem, a o 35% oproti pacientům, užívajícím další antihypertenziva (oba uvedené rozdíly byly statisticky významné, P < 0,001). Riziko progrese Alzheimerovy choroby, pokud již vznikla, byla při užívání sartanů také snížené (progrese byla určena pomocí kritérií, jak je potřeba zvýšené medikace, nutnost hospitalizace a úmrtí z centrálních příčin). Výsledky studie podle autorů také naznačují, že u pacientů s rozvinutou demencí léčení hypertenze pomocí sartanů může zbrzdit zhoršování funkce mozku a tím možnost udržet je ve stavu, který je zvládnutelný v domácí péči. (Dalším příspěvkem k potvrzení neuroprotektivity sartanů je laboratorní studie, prezentovaná na stejné konferenci o Alzheimerově chorobě. V této studii bylo na zvířecím modelu prokázáno, že léčivo ze skupiny sartanů, olmesartan, chrání mozkovou tkáň před poškozením beta-amyloidem, tedy peptidem, vznikajícím v mozkových buňkách pacientů postižených Alzheimerovou chorobou.) Výsledky studií naznačují, že léčiva ze skupiny sartanů mají neuroprotektivní vlastnosti a chrání před rozvojem Alzheimerovy choroby a dalších demencí, což by mohl být další faktor, důležitý při rozhodování o vhodné antihypertenzní léčbě pro konkrétního pacienta. Potvrzení výsledků této studie bude jistě předmětem dalších, randomizovaných a prospektivních studií. V ČR je registrována řada přípravků s obsahem sartanů: candesartan ciletexilu (Atacand), irbesartanu (např. Aprovel, Karvea), losartanu (např. Giovax, Lorista), telmisartanu (např. Micardis, Pritor), valsartanu (např. Diovan, Dafiro). -------- Wolozin B, Lee A, Whitmer RA, et al. Use of angiotensin receptor blockers is associated with a lower incidence of and progression of Alzheimer's disease. Alzheimers Dement 2008;4(4, suppl.):T118. Abstract O1-05-05. Takeda S, Sato N, Rakugi H, et al. Improvement of cognitive decline and cerebrovascular dysfunction in a mouse model of Alzheimer disease by the angiotensin receptor blocker, olmesartan. Alzheimers Dement 2008;4(4, suppl.):T479. Abstract P2-364.
Sartany - antihypertenziva, snižující výskyt a progresi Alzheimerovy choroby: nová studie
10.10.2008
Sartany (inhibitory receptorů AT1 pro angiotensin II) mají již své pevné místo v léčbě hypertenze. Nová studie autorů z Boston University School of Medicine se zabývala neuroprotektivními vlastnostmi těchto léčiv. Ve studii autoři zkoumali, zda užívání sartanů může ovlivnit rozvoj Alzheimerovy choroby.
Výsledky studie byly předneseny na mezinárodní konferenci o Alzheimerově chorobě v Chicagu (International Conference on Alzheimer's Disease – ICAD 2008). Ve studii byly porovnávány účinky sartanů s jinými antihypertenzivy, včetně inhibitoru angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE). Autoři vycházeli z mechanismů účinku antihypertenziv - především rozdílu mezi mechanismem účinku léčiv zasahujících do metabolismu angiotenzinu. Angiotenzin II se v organismu váže nejméně na dva typy receptorů – AT1 a AT2. Inhibitory ACE snižují hladinu angiotenzinu II v plazmě a následkem toho je nižší signalizace prostřednictvím obou typů receptorů (AT1 a AT2), zatímco sartany inhibují signalizaci pouze prostřednictvím receptoru AT1. Laboratorní studie naznačily, že receptor AT2 má neuroprotektivní roli a nové klinické studie ukázaly, že sartany významně snižují poškození CNS u pacientů po cévní mozkové příhodě. Autoři nové studie vycházeli z předpokladu, že právě fakt, že sartany působí selektivně na receptor AT1 a neomezují signalizaci prostřednictvím receptoru AT2, by mohl být jedním z faktorů jejich neuroprotektivního působení a položili si otázku, zda užívání sartanů může chránit mozkovou tkáň před vznikem Alzheimerovy choroby. Autoři této retrospektivní studie hodnotili údaje z obsáhlé databáze pacientů (Decision Support System Database of the US Department of Health System Veterans Affairs), léčených pro hypertenzi v období 2002 - 2006. Pacienti byli rozčleněni na skupinu léčenou některým ze sartanů, skupinu léčenou inhibitorem ACE (lisinoprilem) a skupinu léčenou některým z jiných antihypertenziv. Do studie byli vybráni pacienti od věku 65 let. Celkem byly do studie zařazeny téměř 3 miliony pacientů, 98 % z nich byli muži. Přibližně 200 000 pacientům byl podáván některý lék ze skupiny sartanů (candesartan, irbesartan, losartan, telmisartan, valsartan), 800 000 osob užívalo lisinopril, zbytek pacientů užíval jiná antihypertenziva. V průběhu 4 let se rozvinula u části pacientů ve všech skupinách Alzheimerova nemoc či demence jiného typu; výskyt byl nejnižší u pacientů, užívajících sartany. Poté, co byl vzat v úvahu vliv dalších chorob a údaje korigovány vzhledem ke komorbiditám, například diabetu a CMP, se ukázalo, že pacienti, kteří užívali sartany, měli o 26% nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby, než ti, kteří užívali lisinopril a o 38 % nižší riziko než ti, kteří byli léčeni jiným antihypertenzivem. (P < 0,001 pro obě uvedená srovnání). Riziko vzniku demence bylo u pacientů, užívajících sartany o 22% nižší než u těch, kteří byli léčeni lisinoprilem, a o 35% oproti pacientům, užívajícím další antihypertenziva (oba uvedené rozdíly byly statisticky významné, P < 0,001). Riziko progrese Alzheimerovy choroby, pokud již vznikla, byla při užívání sartanů také snížené (progrese byla určena pomocí kritérií, jak je potřeba zvýšené medikace, nutnost hospitalizace a úmrtí z centrálních příčin). Výsledky studie podle autorů také naznačují, že u pacientů s rozvinutou demencí léčení hypertenze pomocí sartanů může zbrzdit zhoršování funkce mozku a tím možnost udržet je ve stavu, který je zvládnutelný v domácí péči. (Dalším příspěvkem k potvrzení neuroprotektivity sartanů je laboratorní studie, prezentovaná na stejné konferenci o Alzheimerově chorobě. V této studii bylo na zvířecím modelu prokázáno, že léčivo ze skupiny sartanů, olmesartan, chrání mozkovou tkáň před poškozením beta-amyloidem, tedy peptidem, vznikajícím v mozkových buňkách pacientů postižených Alzheimerovou chorobou.) Výsledky studií naznačují, že léčiva ze skupiny sartanů mají neuroprotektivní vlastnosti a chrání před rozvojem Alzheimerovy choroby a dalších demencí, což by mohl být další faktor, důležitý při rozhodování o vhodné antihypertenzní léčbě pro konkrétního pacienta. Potvrzení výsledků této studie bude jistě předmětem dalších, randomizovaných a prospektivních studií. V ČR je registrována řada přípravků s obsahem sartanů: candesartan ciletexilu (Atacand), irbesartanu (např. Aprovel, Karvea), losartanu (např. Giovax, Lorista), telmisartanu (např. Micardis, Pritor), valsartanu (např. Diovan, Dafiro). -------- Wolozin B, Lee A, Whitmer RA, et al. Use of angiotensin receptor blockers is associated with a lower incidence of and progression of Alzheimer's disease. Alzheimers Dement 2008;4(4, suppl.):T118. Abstract O1-05-05. Takeda S, Sato N, Rakugi H, et al. Improvement of cognitive decline and cerebrovascular dysfunction in a mouse model of Alzheimer disease by the angiotensin receptor blocker, olmesartan. Alzheimers Dement 2008;4(4, suppl.):T479. Abstract P2-364.
NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY
další články
