Letos počtvrté se konají pro veřejnost akce zaměřené na prevenci cévních mozkových příhod (Dny POMOC), a to 12.června v Brně a 19.června v Praze. Zájemci si budou moci nechat změřit tlak a tep, poradit se se zdravotníky apod. Osobní záštitu nad touto edukační a osvětovou akcí letos převzal ministr zdravotnictví ČR MUDr. Svatopluk Němeček, MBA. Přinášíme podrobnější informace.

Akce probíhá v Brně 12. 6. 2015 od 10 do 18 hod. u modelu srdce na pěší zóně na rohu ulic Česká a Solniční a v Praze 19. 6. 2015 od 8 do 20 hod. u modelu srdce v budově Hlavního nádraží.

K tématu se váže zpráva z tiskové konference k této akci. Text zprávy pojednává o fibrilaci síní a cévních mozkových příhodách a jeho autorkou je doc. MUDr. Lucie Riedlbauchová, PhD. z Antiarytmického oddělení Kardiologické kliniky UK 2. LF a FN Motol. Přinášíme plné znění tohoto textu:

Fibrilace síní – šedá eminence v pozadí mozkové mrtvice

Co to je fibrilace síní?

Fibrilace síní je jednou z nejčastějších arytmií (tedy poruch srdečního rytmu) v dospělém věku. Srdeční síně zajišťují správné plnění obou srdečních komor, které jsou hlavními čerpadly krve do tělního oběhu. Souhra mezi stahem síní a komor, která zajišťuje optimální fungování srdce jako pumpy, je při fibrilaci síní ztracena — u fibrilace síní se srdeční síně stahují velmi rychle a chaoticky. To může způsobit zhoršení toku krve tělem, které mnozí pociťují např. jako bušení srdce (nepříjemný nepravidelný chod srdce nebo chvění v hrudníku), slabost, zhoršení výkonnosti nebo dušnost, někdy se mohou objevit i bolesti na hrudi. Fibrilace síní se může objevit jen občas a trvat několik minut, často ale přetrvává i několik hodin nebo dnů a časem se může stát i trvalým rytmem srdce. V závislosti na tom pak mohou obtíže související s touto arytmií trvat různě dlouho (od několika sekund resp. minut až po dny nebo měsíce). Někteří jedinci však žádné obtíže nemají a fibrilace síní se zachytí náhodně při vyšetření u lékaře z jiných důvodů.

Jak často se fibrilace síní vyskytuje?

Odhaduje se, že postihuje asi 2 % populace. Může se vyskytnout v jakémkoliv věku, před 50. rokem věku je to ale spíše vzácně. Po 50. roce její výskyt strmě narůstá, takže ve věku kolem 80 let postihuje přibližně každého desátého člověka. Vyhlídky do budoucna jsou přitom nepříznivé — do r. 2050 se očekává, že touto arytmií bude trpět až dvakrát více jedinců než v současnosti.

Čím je fibrilace síní nebezpečná?

Fibrilace síní život bezprostředně neohrožuje, ale postiženým může významně zhoršit kvalitu života a výkonnost. Špatná souhra síní a komor a s tím související zhoršení toku krve mohou ale v některých případech vést až k rozvoji selhání srdce. Druhou nejvážnější komplikací fibrilace síní je mozková mrtvice: při fibrilaci síní totiž dochází ke zpomalení toku krve v chvějících se síních, a ta se pak může začít srážet. Nejčastěji dochází ke srážení krve ve výchlipce srdeční síně, které se říká síňové ouško. Krevní sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu, který ji pak zanese do některé periferní tepny zásobující např. mozek. Náhlý výpadek prokrvení za takto uzavřenou tepnou pak vede postupně k odumírání tkáně za tepenným uzávěrem, tedy k mozkové mrtvici.

Jak se fibrilace síní léčí?

Léčba fibrilace síní má 3 pilíře: 1. ovlivnit vyvolávající příčiny arytmie, 2. omezit opakování fibrilace síní a zajistit, aby srdce při arytmii nebilo příliš rychle, 3. zamezit vzniku komplikací, především mozkové mrtvice. Léčebné prostředky volí lékař individuálně podle aktuálního stavu nemocného, podle přidružených onemocnění, formy a symptomatičnosti arytmie. Nezbytnou součástí léčebné rozvahy je vždy i zvážení rizika vzniku krevních sraženin ve fibrilujících síních u konkrétního nemocného (sraženiny se totiž objevují stejně často jak u těch jedinců, kteří přítomnost fibrilace síní vnímají, tak u těch, kteří přítomnost arytmie vůbec nezaznamenali). Podle toho lékař volí vhodnou léčbu snižující srážlivost krve, která by měla omezit tvorbu krevní sraženiny a s tím spojené riziko mozkové mrtvice. Léků na „ředění krve“ existuje celá řada, ale jen některé jsou dostatečně účinné v prevenci mozkové mrtvice související s fibrilací síní. Donedávna byly k dispozici jen léky, které ovlivňují tvorbu některých faktorů srážlivosti. Tyto léky jsou používány již přes 50 let a byly a jsou stále velmi účinné, ale léčba je složitá. Hlavní nevýhoda těchto léků spočívá v tom, že míra jejich účinku je pro každého úplně jiná, navíc je značně ovlivňována např. typem stravy nebo dalšími současně užívanými léky. Účinek těchto léků je nezbytné sledovat pomocí opakovaných odběrů krve a jejich dávku je nezbytné upravovat. V posledních letech se však objevily i nové léky ze skupiny tzv. nových antikoagulancií, které mají stabilnější účinek a nevyžadují pravidelné kontroly srážlivosti krve. To by mělo umožnit podávat tuto léčbu většímu počtu pacientů, kteří by tuto léčbu užívat měli, a výrazněji tak snížit riziko mozkové mrtvice u nemocných s fibrilací síní.

Kdy mám vyhledat lékaře?

Pokud se u vás vyskytne některý ze zmíněných příznaků nebo pokud si nahmatáte nepravidelný tep. Na přítomnost arytmie může upozornit i domácí měřič krevního tlaku, který signalizuje nepravidelnost tepu. V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře, protože hlavním prostředkem pro stanovení správné diagnózy je EKG záznam. U záchvatovité formy fibrilace síní je ale obvykle nutné dlouhodobější ambulantní monitorování EKG.

Jak mohu fibrilaci síní předejít?

Mezi rizikové faktory fibrilace síní patří např. věk, vysoký krevní tlak, různá srdeční onemocnění (např. stavy po infarktu srdce, chlopenní vady) a přidružená onemocnění, jako je např. cukrovka, porucha funkce štítné žlázy, spouštěčem arytmie může být ale i alkohol. Hlavní prevencí vzniku fibrilace síní je proto především dodržování zásad zdravého životního stylu: úprava stravy, pravidelná pohybová aktivita, kontrola váhy, cholesterolu, krevního tlaku a včasná léčba onemocnění, která mohou k rozvoji fibrilace síní v budoucnu přispět.

doc. MUDr. Lucie Riedlbauchová, PhD,
Antiarytmické oddělení Kardiologické klinika UK 2. LF a FN Motol,
Komplexní kardiovaskulární centrum pro dospělé
Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařská fakulta UK,
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5