Alergická rinitida je definována jako soubor příznaků, které vznikají po působení alergenů na sensibilizovanou nosní sliznici. K základním lékům, užívaným u tohoto onemocnění, patří nazálně podávané kortikosteroidy. K moderním léčivům této skupiny patří flutikason furoát. Přinášíme přehled vlastností tohoto kortikosteroidu a jeho užití v terapii obou typů alergické rinitidy.

Alergická rinitida

Patofyziologickou podstatou alergické rinitidy je eozinofilní zánět, zprostředkovaný protilátkami IgE. Nosní, oční a respirační příznaky AR mají významný dopad na stav pacienta, zhoršují schopnost koncentrace a snižují celkovou kvalitu života. Stěžuje si na to přibližně 80% pacientů s AR a 13% pacientů udává, že tento dopad je středního až těžkého stupně. Pacienti s AR sezónního typu mají častěji i oční příznaky a obtížnější nosní symptomy. Asi čtvrtina pacientů má i příznaky respirační - kašel, bolesti hlavy a poruchy spánku. U téměř třetiny pacientů s AR je přítomna komorbidita - bronchiální astma, především u osob s AR celoročního (perzistujícího) typu. Tíži těchto příznaků a komplikací i jejich dopad na kvalitu života pacientů s AR mají lékaři někdy tendenci podceňovat.

Pokud jde o průběh, dělí se klasicky AR se podle délky trvání symptomů na intermitentní (sezónní) a perzistující (celoroční). U intermitentní AR je typickým alergenem pyl a obtíže se objevují dočasně, nejčastěji v období květu rostliny, na jejíž pyl je pacient alergický. Proto byl dříve používán termín sezónní AR. U perzistující AR jsou příznaky celoroční a alergeny jsou nejčastěji prach, plísně a roztoči. Toto dělení je ovšem poněkud schematické, realita je složitější. Průzkumy ukázaly, že 40% pacientů s intermitentní AR má ve skutečnosti perzistující typ nemoci. Pylová sezóna je často dlouhá a symptomy u některých pacientů přetrvávají týdny po skončení sezóny, řada pacientů je navíc senzibilizovaná nejen na pylové, ale současně i na celoroční alergeny jako je domácí prach.¹

Léčba alergické rinitidy

Komplexní léčba alergické rýmy sestává z eliminace alergenů, farmakoterapie, specifické alergenové imunoterapie. Ve farmakoterapii alergické rinitidy se používají nazální kortikosteroidy, dále antihistaminika II. a III. generace, používají se i léčiva z dalších skupin, např. kromony, antileukotrieny, dekongestiva, anticholinergika. Zavedení intranazálně podávaných kortikosteroidů představuje významný pokrok v léčbě AR. Podkladem této terapie byla identifikace zánětu jako základního procesu nemoci a zároveň rozpoznání protizánětlivého účinku kortikosteroidů. Mezi nejmodernější nazální kortikosteroidy patří flutikason furoát.

Flutikason furoát

Farmakodynamika, farmakokinetika

Struktura flutikason furoátu, především jeho furoátová esterová skupina, je zodpovědná za zcela odlišné vlastnosti oproti známému flutikason propionátu. Kombinace 17-α-furoátové esterové skupiny se steroidním základem flutikasonu představuje optimální kombinaci afinity, účinnosti a selektivity. Flutikason furoát má vyšší afinitu ke kortikosteroidnímu receptoru (RRA), než řada jiných dostupných kortikosteroidů (RRA 2 988 ± 135 vs RRA dexamethasonu 100 ± 5 či RRA flutikason propionátu 1 775 ± 130). Pokud jde o bezpečnost flutikason furoátu, tento kortikosteroid se vyznačuje nízkou biologickou dostupností po intranazální aplikaci ve srovnání s jinými běžně užívanými krtokosteroidy. Navíc má flutikason furoát přednost v tom, že po vstupu do systémového oběhu je rychle metabolizován a inaktivován játry, což je základní předpoklad k minimalizaci nežádoucích systémových účinků.²

Účinnost u intermitentní alergické rinitidy

Účinnost flutikason furoátu byla ověřena v řadě klinických studií.³ Například v roce 2009 byly publikovány výsledky čtyř studií účinnosti flutikason furoátu u pacientů s intermitentní AR.⁴ Šlo o čtyři randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie, do kterých bylo zařazeno 1140 pacientů v dorostovém a dospělém věku. Zařazené osoby byly přecitlivělé na různé typy alergenů a pocházely z různých oblastí světa. Pacienti byli randomizováni na skupinu, v které byl jedenkrát denně aplikován nazálním sprejem flutikason furoát a na skupinu placeba. Kortikosteroid byl aplikován v různých dávkách, v uvedené analýze byly vyhodnoceny výsledky podávání dávky 110 mikrogramů flutikason furoátu denně. Ve studiích byly hodnoceny hlavní příznaky alergické rinitidy: nosní sekrece, kongesce (otok nosní sliznice, který se projevuje sníženou průchodností nosních průduchů), svědění v nose a kýchání. Příznaky byly zaznamenávané jako tzv. reflektivní skóre nazálních symptomů, které odráží subjektivně hodnocený stav pacienta v uplynulých 12 hodinách, a aktuální skóre nazálních symptomů, symptomové skóre v době vyšetření.

Ve všech studiích byl flutikason furoát oproti placebu významně účinnější (P4

Účinnost u perzistující alergické rinitidy

Flutikason furoát je účinný i u perzistující (celoroční) AR, jak dokládá řada studií. Například v globální, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii publikované v časopise Allergy and Asthma Proceedings byl pacientům ve věku 12 let a starším s perzistující AR podáván nazální flutikason furoát v dávce 110 mikrogramů/den nebo placebo.⁵Primárně hodnoceným parametrem byla změna reflektivního celkového příznakového skóre (TNSS) oproti výchozím hodnotám během 6týdenní léčby. Dále bylo hodnoceno reflektivní nazální a oční příznakové skóre a každodenní hodnoty nazálního peakflow (peak nasal inspiratory flow, PNIF). Výsledky ukázaly, že flutikason furoát byl významně účinnější než placebo ve snížení hodnot TNSS p

Uvedená studie ukázala, že nazální flutikason furoát významně snižuje intenzitu nosních i očních příznaků u nemocných s perzistující AR a je dobře tolerovanou a účinnou léčbou pro pacienty trpící tímto typem alergické rinitidy.⁵

Závěr

Nazální kortikosteroidy jsou základními léčivy, používanými v léčbě alergické rinitidy intermitentního i perzistujícího typu. K nejnovějším léčivům této skupiny patří flutikason furoát, který se vyznačuje výhodnými farmakodynamickými i farmakokinetickými vlatsnostmi a klinické studie ukázaly, že jde o velmi účinné a bezpečné léčivo vhodné pro terapii pacientů jak s intermitentní, tak s perzistující alergickou rinitidou.

Literatura

1. Canonica GW, Bousquet J, Mullol J, et al. A survey of the burden of allergic rhinitis in Europe. Allergy 2007:62(Suppl. 85):17–25.
2. Rybníček O. Fluticason furoát – nový intranazální kortikosteroid.Farmakoterapie 2008;4:19-22.
3. Seberová E. Fluticason furoát v léčbě alergické rýmy. Farmakoterapie 2008;4:365-371.
4. Keith P, et al. Fluticasone furoate nasal spray improves the individual nasal symptoms (rhinorrhea, nasal congestion, nasal itching, sneezing) of seasonal allergic rhinitis across four studies. 28th Congress of the European Academy of Allergy and Clinical Immunology, abstracts (Abstract 296). Warsaw, 2009.
5. Vasar M, Houle P-A, et al. Fluticasone furoate nasal spray: Effective monotherapy for symptoms of perennial allergic rhinitis in adults/adolescents. Allergy Asthma Proc 2008;29:313–321.