5.4.2003 Nemoci oběhové soustavy, zejména ischemická choroba srdeční a cévní onemocnění mozku, jsou nejčastější příčinou smrti ve všech evropských zemích. V České republice sice pozorujeme více než deset let pokles úmrtnosti na tyto choroby, ale v porovnání s průměrem zemí Evropské unie je prevalence úmrtí na ně v České republice stále o 50 % vyšší.

Jaký byl vývoj ukazatelů úmrtnosti v posledních letech? V roce 2001 činila úmrtnost na nemoci oběhového systému v České republice 558,2 na 100 000 mužů a 375,8 na 100 000 žen. V porovnání s rokem 1995 poklesla úmrtnost v populaci mužů o 26,8 % a v populaci žen o 21 %. Ke zlepšení ukazatelů došlo i u obou nejvýznamnějších diagnostických podtříd této skupiny chorob - u ischemické choroby srdeční (ICHS) a cévních nemocí mozku (CNM). Za uvedené období od roku 1995 do roku 2001 se úmrtnost na ICHS u mužů snížila o 20,6 a u žen o 43,2 %. Úmrtnost na CNM poklesla u mužů o 14,2 % a u žen o 11,9 %.
Pro vznik ICHS a CNM jsou vedle faktorů neovlivnitelných, jakými jsou pohlaví, věk a genetická predispozice, výrazně rizikovými faktory kouření, obezita, hypertenze, diabetes mellitus a vysoká koncentrace cholesterolu. V ČR je v rámci programu WHO ?MONIKA? již od roku 1985 prováděno šetření zaměřené na zjištění výskytu těchto faktorů v populaci. Bylo zjištěno, že pouze u 23 % mužů a 31 % žen není přítomen žádný z uvedených rizikových faktorů. Opakovaná šetřeních ukázala, že v průběhu let nedošlo k výraznějšímu zlepšení v prevalenci rizikových faktorů, s výjimkou snížení počtu osob s hypercholesterolémií.
Naměřené hodnoty celkového cholesterolu v populaci sice od počátku devadesátých let soustavně klesají, zdaleka však nedosahují hodnot doporučovaných Českou společností pro aterosklerózu v doporučeních (guidelines) pro dospělé.
Pro léčbu hyperlipoproteinémií vycházejí příslušné směrnice v ČR z doporučení Evropské společnosti pro aterosklerózu.

Používání statinů v léčbě hypercholesterolémií a ekonomika statinové léčby

Statiny jsou v primární a sekundární prevenci používány v ČR v širším měřítku teprve od roku 1995. Nejčastěji se používají v terapeutické praxi simvastatin, lovastatin, pravastatin, fluvastatin a atorvastatin. Jejich účinky jsou obdobné, doporučené dávkování se liší podle druhu použitého statinu. Rozdíl je rovněž v cenách jednotlivých přípravků.
Do roku 2000 byly statiny hrazeny z veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, předepsal-li je kardiolog nebo internista. Od roku 2001 bylo umožněno předpisování statinů i praktickým lékařům.
Průměrné roční náklady statinové léčby činily při doporučených dávkách jednotlivých přípravků v přepočtu na 1 pacienta 10 110 plus minus 2 153 Kč; údaje se vztahují k roku 2000.
Každý lékař musí při volbě farmakoterapeutické strategie přihlížet ke třem důležitým faktorům léčby:
- k účinnosti léčby,
- k bezpečnosti pro pacienta,
- k nákladům na léčbu. Nákladnost souvisí s ekonomickou efektivitou, kterou nemůže žádný lékař v podmínkách omezených ekonomických zdrojů přehlížet, zvláště je-li zdravotní péče hrazena z veřejných zdrojů a náklady na ni jsou pod kontrolou plátce péče (zdravotních pojišťoven).
Účinnost statinů při léčbě hypercholesterolémií je obecně uznávána a byla ověřena v řadě rozsáhlých studií. Určité diskuse se v odborné veřejnosti dosud vedou o souvislosti s podáváním statinů a snížením rizika úmrtí u nemocných s ICHS.
Údaje jsou zpracovány na základě validních rozsáhlých klinických studií.
Rovněž publikované studie o účinnosti statinů v ČR, zejména studie týkající se jejich účinnosti v sekundární prevenci, svědčí o významu léčby statiny. Pro hodnocení účinnosti a nákladové efektivity léčby různými statiny můžeme použít tři jednoduché parametry:
a) přírůstek efektivity nákladů = rozdíl v nákladech/rozdíl v účinnosti;
b) rozdíl v nákladech = náklady na uvažovanou intervenci/náklady na alternativu;
c) rozdíl v účinnosti = účinnost uvažované intervence/účinnost alternativy.
Komplexním ukazatelem je ukazatel a), který bere v úvahu současně účinnost i náklady. Vyjdeme-li z tohoto ukazatele, můžeme vypočítat, jaké náklady jsou spojeny s odvrácením úmrtí jednoho muže. Dosadíme-li do vzorce a) konkrétní údaje týkající se období let 1995 a 2001 a populace mužů, potom dostáváme:

11 218 tis.Kč/100 tis.ob.2001 - 1 204 tis.Kč /100 tis.ob.1995

235.5 - 303.6

Údaje ve jmenovateli vyjadřují počty mužů zemřelých na ICHS na 100 000 v letech 2001 a 1995.
Výpočet nám ukazuje, že odvrácení jednoho úmrtí na ICHS v populaci mužů si vyžádalo náklady na statinovou léčbu ve výši kolem 110 000 Kč. Nutno si ovšem uvědomit, že pokles ICHS byl ovlivněn celou řadou dalších intervencí používaných ke komplexní léčbě ICHS. V případě, že bychom uvažovali čistý přínos statinů, náklady na odvrácení jednoho případu úmrtí by se zvýšily na 344 000 Kč. Na první pohled se to může zdát mnoho, ale při hodnocení je potřebné brát v úvahu i zlepšenou kvalitu života léčených osob, úspory na hospitalizační léčbu, nepřímé náklady pro rodiny i společnost, které jsou spojeny s onemocněním ICHS.
Studie provedené v zahraničí i domácí zkušenosti ukazují, že léčba statiny je u správně indikovaných případů nejen medicínsky účinná, ale rovněž ekonomicky efektivní. Její efektivnost roste zejména s narůstajícím rizikem ICHS.